Hannibal není typickým anti-hrdinou sympaťákem, který páchá zlo v zájmu vyššího dobra (viz vraždění Dextera dle kodexu, nebo arogance na lécích závislého doktora House versus jeho geniální dedukční postupy k uzdravení pacienta). Hannibal je proradný, vraždí ženy i muže bez zjevného důvodu. Těla svých obětí exhibičně vystavuje a libuje si v tápaní vyšetřovatelů, kterým však zdánlivě ochotně pomáhá a neváhá jim servírovat vybrané lahůdky, které zřejmě připravuje ze zavražděných. Přesto si jeho show můžete užívat, nechcete, aby byl dopaden a potrestán. Zločiny páchá s grácií a díky démonicky klidnému Madsovi Mikkelsenovi ochotně přistupujete na zvrácenou hru a soucítíte s maniakálním vrahem.
Hannibalův oponent, Will Graham (Hugh Dancy), je proti kanibalskému doktorovi od pohledu nevyrovnaný, roztěkaný, trpí halucinacemi a sbírá potulné psy. Díky psychickým poruchám je však Graham schopný vcítit se do vraha a dokonale tak rekonstruovat, jak došlo ke zločinu. Přesto Will Graham není postava, do které by se divák chtěl a mohl vcítit. Jeho neortodoxní vyšetřovací metody nejsou hlavní atrakcí seriálu. Seriál se totiž zajímavým způsobem odvrací od modelu televizních kriminálek a vyšetřování zločinů (které náhodou nespáchal Hannibal) je zde jen jakousi kulisou, které je věnován pouze minimální prostor. Hlavní důraz je kladen na Hannibalův uhrančivý kuchařský um a Willovy psychotické vize.
Nejdůležitější vedlejší postava je šéf zvláštní vyšetřovací jednotky Jack Crawford (Laurence Fishburne), který je posedlý případem Chesapeakského rozparovače. Chesapeakský rozparovač znovu udeřil, obětí přibývá a vychází najevo, že tento maniak před lety unesl Jackovu mladou kolegyni, s čímž se detektiv zatím nevyrovnal. Samozřejmě Jack nemá ani potuchy, že bestiálního vraha má na dosah. Zde přichází triumfální pocit, který nabývá vševědoucí divák, který ví a vidí více než všechny postavy, ale také zná budoucnost a je obeznámen s tím, jak se vše vyvine.
První díl představil velkolepě doktora Hannibala, o jehož sklonech a činech už s dalšími díly není pochyb. Ačkoliv zatím není součástí syžetu Hannibalovo vraždění, sledujeme ho pouze těsně před činem a poté při zpracovávání získaných surovin, ale samotný akt zabití zatím nebyl zprostředkován. Jeho motivy jsou rovněž dosud zahaleny tajemstvím (ačkoliv obeznámený divák už dávno ví) a nezdá se, že by byl Hannibal mluvka, a to i přes to, že sám navštěvuje psychiatra.
Seriál kombinuje postupy, které jsou v americké televizní produkci běžné, celkové ladění seriálu je díky ponuré hudbě, zneklidňujícím zrychleným i detailním záběrům velice temné a nepředvídatelné. Zcela neopomenutelné jsou násilné a krvavé scény, které vzápětí obyčejně střídají scény Hannibalova vaření za pomocí „čerstvých“ surovin, což posiluje celkový znepokojující dojem.
Hannibal se na poli současných seriálů vyjímá především neskrývanou kontroverzí hlavního hrdiny, kanibala Lectera a pozadu nezůstává ani Will Graham a jeho neproniknutelná psýcha. Od sympatických sebereflexivních grázlů jako je Dexter Morgan je odděluje mrazivá temnota a nepředvídatelnost, díky které si seriál udržuje působivé napětí a nesklouzává k repetivnosti. Vzhledem k Hannibalově nevyhnutelnému odhalení je také stále platný předpoklad, že bude série gradovat.
Michala Benešovská
